Osobní rozvoj Archivy - Petr Nešpor

Osobní rozvoj, Psychologie, Spiritualita

Kořeny

10 července, 2017 Žádné komentáře

Často hovořím s lidmi, kteří neradi myslí na své rodiče. Vzpomínají si především na jejich nedostatky, které zažili, a na zranění a příkoří, která jejich život narušila a často také poškodila.

Je důležité, abychom se na zranění a příkoří příběhu svého života podívali a smířili se s nimi. Když se jim vyhýbáme, stále znovu nás dohánějí. Neměli bychom ale ani u starých ran setrvávat. Pokud to uděláme, zůstáváme permanentně sedět na lavici obžalovaných a vyčítáme rodičům, že nesou vinu za to, že se náš život nedaří.

Osobní rozvoj

Být u sebe doma

25 dubna, 2016 Žádné komentáře

Vedoucí pracovníci na mnoha úrovních mají pocit, že se neustále pohybují v kruhu. Pořád jsou zapřaženi do práce. Nikdy nejsou hotovi. Jedna schůze stíhá druhou.

Jeden projekt střídá jiný. Všude musí být v pohotovosti, jakmile něco neklape. Cítí se uštvaní a pronásledovaní.

Osobní rozvoj, Psycholog, Psychologie, Spiritualita

Přiblížit se k radosti

19 února, 2015 Žádné komentáře

Když jsem se začal zabývat tématem radosti, pustil jsem se nejprve do četby různých ﬁlosofů a psychologů, abych se seznámil s jejich formulacemi důležitých názorů na toto téma. Listoval jsem v teologických slovnících a biblistických publikacích. Nějak to nemělo spád a nechtělo se mi nechat se uvláčet právě tématem radosti. Jistě bych o ní dokázal napsat mnoho správného, ale jiskra radosti by z té korektnosti na čtenáře přeskočila jen stěží. Vnímal jsem, že je třeba postavit se k tomu docela jinak.

Přesto považuji některé myšlenky ﬁlosofů za důležité pro další úvahy. Předně je tu názor, že radost je výrazem bytí, intenzivního života a kreativity.

Radost nelze brát útokem. Můžeme se jen snažit intenzivně a kreativně žít. Projevem takového přístupu k životu se pak stane i radost.

Osobní rozvoj

4 kroky k úspěšné práci s tlakem

3 prosince, 2014 Žádné komentáře

…aneb: Jak na stres?

„Prvním krokem je přijít do kontaktu sám se sebou. Když jsem ve stresu, vydávám se příliš všanc vnějším faktorům. Nechávám se ovládat zvenku a ztrácím kontakt sám se sebou. Do kontaktu se sebou samým přicházím tehdy, když cítím svůj dech, své tělo, když si užívám svou vlastní existenci. V těchto chvílích si mohu říct:
Jsem teď, v tomto okamžiku zcela sám sebou. Nikdo teď po mně nic nechce. Postavím se práci i problémům. Nedovolím však nikomu, aby na mě tlačil, aby mě štval.